Zámek Horní Libchava je na prodej i s pozemky, amfiteátrem a největší etnografickou sbírkou v ČR

Zámek leží uprostřed malebného Máchova kraje, na okraji obce Horní Libchava, v těsném sousedství silnice z České Lípy na Volfartice. Zámecký areál zabírá plochu 782 m², související pozemky mají plochu cca 3,5 hektaru. Hlavní budova zámku má dvě věže, tři podlaží, suterén a podkroví, pro které už památkáři schválili záměr přestavby. Vedle zámku byl umístěn letní amfiteátr, který využil i bývalou armádní halu o velikosti 565 m² jako suché zázemí pro kulturní akce a pobytové tábory. Až k zámku se dá dojet autem, každý snadno zaparkuje na parkovišti přímo před areálem. Hned vedle zámku funguje letiště, nový majitel tak může využít i dopravu vzduchem.

Celý zámek je podsklepený, protkaný tajemnými podzemními chodbami, které zasahují až pod pozemky před zámkem. Nejzajímavější je sklepení, které bylo vytesané do pískovcové skály, a které pojme až cca 400 lidí. Celková rozloha sklepení se odhaduje na přibližně 500 m² bez neprobádané části.

Zámek prošel od roku 2010 rozsáhlými rekonstrukcemi. Má opravenou krovovou konstrukci, střechu z pálených tašek i repasovaná okna. Opravou prošel také interiér, kde jsou nové omítky a podlahy. Aktuálně probíhá realizace nové fasády. Budova zámku je zapsaná v celostátním seznamu kulturních památek a jeho postupná obnova probíhá ve spolupráci s památkovou péčí, spolufinancována je z dotačního programu Ministerstva kultury. Prodávající si vyhradil právo vybrat kupujícího na základě jím zvolených kritérií.

Zámek byl postaven v 16. století, a přestože léta chátral, zachoval si dodnes jedinečné původní prvky (dřevěný krov, gotické stupňovité štíty, kamenná ostění, znak řádu maltézských rytířů nebo malovaný renesanční strop ve druhém patře). Veřejnosti se po zahájení rekonstrukcí poprvé otevřel v roce 2011 a rychle se stal oblíbeným místem pro rodinnou zábavu. Příběh jeho obnovy neunikl ani médiím a přečíst si o něm můžete třeba ve Forbes. Na zámku se pořádaly víkendové akce pro rodiny s dětmi, pohádková představení, tvůrčí dílny, slavnosti, koncerty, přednášky i příměstské a pobytové tábory na přilehlé zámecké zahradě.

V části zámecké budovy, vlastně v celém jednom patře, současný majitel zřídil unikátní expozici etnografických předmětů, které přivezl ze svých dobrodružných cest za domorodými kmeny ve více než 120 státech světa. Kromě toho jsou na zámku 4 zařízené byty (v jednom bydlí kastelán) a zbylé 3 lze třeba pronajímat, nebo v nich bydlet. Skrytou perlou je pak rozlehlé sklepení vytesané do pískovcové skály. Tyto prostory přímo vybízejí ke zřízení unikátní restaurace nebo vinárny.

Na zámku se vystřídala v průběhu let spousta lidí, od hrabat a Maltézských rytířů přes říšské úředníky a lidovou armádu až po pohádková strašidla. Více jak dekádu zde byl zábavní pohádkový areál s pestrým programem a zámek se tak zapsal do povědomí okolí jako skvělé výletní místo pro rodiny s dětmi. Samozřejmě na to lze navázat, například s místním divadelním spolkem nebo na vlastní pěst. Pokud má váš podnikatelský záměr stejnou cílovku, nebudete mít o návštěvníky nouzi. Možností využití zámek nabízí spoustu, od sklepa až po půdu, od zámeckých budov, přes amfiteátr, až po nejzazší kout pozemku. Do letního amfiteátru a na zahradu se vám vejde dětský tábor i celý festival a jako suché zázemí poslouží obrovská hala s barem.

V bytech můžete provozovat zážitkové ubytování a ve sklepení vytesaném v pískovcové skále pořádat třeba degustace. A v podkroví? Tak tam by byla třeba krásná kavárna. Nebo další bydlení, ateliéry, možností se opět nabízí spousta.

Renesanční zámek Horní Libchava najdete ve stejnojmenné obci v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji. Byl postaven v letech 1574–1593 Jindřichem z Vartenberka snad na místě bývalé tvrze. Ten nechal ve stejné době zřídit i zámecký park. Stavitele zámku připomínal v prvním patře do stěny zazděný kámen s letopočtem 1593 a kresbou připomínající erb. V roce 1623 ale zámek s panstvím připadl jako pobělohorský konfiskát Řádu Maltézských rytířů. Řád pak panství spravoval více jak tři staletí. Stavebně byl zámek upravován v letech 1930–1931 i s hospodářským dvorem. Po roce 1980 v parku rostlo 15 jehličnatých a 41 listnatých stromů (různé druhy smrků, zeravů, buků, americká lípa a převislý jasan), část původního parku je ale dnes zarostlá náletovými dřevinami. Od roku 2010 je zámek v soukromém vlastnictví a majitel Oldřich Kilián jej postupně zpřístupnil veřejnosti. Zámek je chráněn jako kulturní památka České republiky.

• Zámek leží na pravém břehu potoka Šporka, v sousedství Klinštejny opuštěného hradu na Vinném vrchu.
• Po bitvě na Bílé hoře tvořily hornolibchavské panství obce Volfartice, Slunečná, Dolní Libchava, Horní Libchava a Skalice u České Lípy.
• Maltézský řád držel panství od roku 1623 až do roku 1926.
• Při pozemkové reformě získal zbytkový statek Horní Libchavu o výměře 800 ha senátor Josef Vraný, který stál u vzniku malorolnické strany a bojoval právě o prosazení pozemkové reformy se zdůvodněním, že se má půda velkostatkářů dostat zemědělcům, kteří na ní vskutku pracují. Sám později obcházel zákon, aby mohl být držitelem stejných latifundií jako kdysi šlechta. V letech 1930–1931 provedl Josef Vraný na zámeckém objektu necitlivé stavební úpravy. Po jeho smrti připadl zámek synovi.
• Na začátku roku 1939 převzala areál zbytkového statku po J. Vraném na základě nařízení Konrada Henleina z 18. listopadu 1938 o svěřenecké správě zemědělské a lesní půdy (Treuhandverwaltung) saská osidlovací společnost z Drážďan (Sächsische Bauernsiedlung GmbH Dresden / Saské selské kolonie s.r.o. Drážďany). Ta zde zřídila zemědělskou kolonii (Bauernsiedlung) pro Říšskou pracovní službu (Reichsarbeitsdienst, RAD). Vznikla tak i Lesní správa saské osídlovací společnosti v Horní Libchavě (Sächsische Bauernsiedlung Forstverwaltung in Oberliebich). Zámek za okupace pravděpodobně sloužil i jako skladiště či překladiště archivů a uměleckých památek.
• Krátce po ukončení války dorazila do Horní Libchavy sovětská kontrašpionážní organizace Směrš (SMERSH), která prohledávala severočeské zámky, a zabavila zde nalezený archivní fond francouzské bezpečnostní služby a vojenské rozvědky.
• Velkostatek Severočeské stromovky připadl po druhé světové válce jako německý konfiskát Ministerstvu zemědělství a na velkostatek v Horní Libchavě byl dosazen jako správce původní majitel JUDr. Josef Vraný. V roce 1947 a 1948 se konaly v zámeckém parku okresní myslivecké závody, v roce 1948 se jich účastnila i mládež od 16 let.
• Po únoru 1948 připadl velkostatek definitivně státu a 1. října 1948 byl zařazen pod centrální statek v Zákupech, ke kterému náleželo v té době sedm pobočných dvorů na českolipském okrese (Horní Libchava, Stvolínky, Noviny, Holany, Zahrádky, Osečná, školní statek rolnické školy Česká Lípa).
• Po neúspěšném plánu s přesunem penzistů z Prahy byl v roce 1954 v Horní Libchavě zřízen školní statek zemědělské učňovské školy (ZÚŠ) v České Lípě, v roce 1959 zahájila v budově zámku výuku dvouletá učňovská zemědělská škola s internátem.
• V roce 1964 přešel zámecký areál do vlastnictví Československé lidové armády. Ta jej vlastnila až do roku 2003.
• Zemědělskou půdu obhospodařovalo od roku 1963 hospodářství Horní Libchava Státního statku Stružnice a od roku 1978 hospodářství Horní Libchava Státního statku Cvikov. Oplocený zámecký areál ve vlastnictví Československé lidové armády spravovala posádka v Bělé pod Bezdězem.
• V březnu 1985 proběhlo u Leteckého stavebního úřadu v Praze povolovací řízení pro stavbu letiště se zpevněnou plochou v Horní Libchavě, při Státním statku Cvikov.
• Po zrušení Československé lidové armády byl zámecký areál nabídnut k prodeji. Tehdy jej získala obec Horní Libchava, v jejímž katastru se zámek nachází. V roce 2010 zakoupil zchátralý zámek cestovatel Oldřich Kilián.
• Kilián se rozhodl objekt zpřístupnit veřejnosti 27. srpna 2011. Zároveň zde zřídil etnografickou výstavu. Na zámku má stálou scénu Princeznino pohádkové divadlo, které zde v sezoně od března do prosince pořádá mnoho akcí pro rodiny s dětmi.
• Podle jedné méně rozšířené pověsti žil před mnoha lety na zámku zlý a bezbožný správce. Ten vlastnil dva vraníky, které nabyl nekalým způsobem. Jednoho dne se s velkým řevem objevil čert, zmocnil se správce a jeho dvou černých koní a zmizel s nimi v hluboké díře, která je dodnes k vidění v zámeckém parku. Dojdete k ní písčitou cestou.
• Známější a rozšířenější je legenda, podle které prý čert unesl zlého, nemilosrdného a bezbožného správce ze zámecké komnaty střechou. Díra ve střeše byla sice poté uzavřena, ale tašky se na místě, kudy proklouzl ďábel se svou kořistí, neudržely a otvor se znovu a znovu otvíral. Nakonec díru přibili plechem. V zimě, když je celá střecha pokryta sněhem, je ono místo, kudy čert se zlým správcem vylétl, stále bez sněhu.
• Další pověst vypraví o rytíři z tvrze Klingenstein, pod kterou se rozléhaly vinice a v údolí u potoka podle tvrze stejnojmenný mlýn. A i když jméno Klingenstein téměř vymizelo z paměti a révu nahradily třesně, mlýnské kolo jede stále ve dne v noci jako za starých časů.

Zdroj: Ovečka a partneři, Wikipedia