Historická vila U Kovářů sousedící s Květnou zahradou v Kroměříži hledá svého nového majitele

Vila U Kovářů stojí v Kroměříži na adrese Havlíčkova 1266/44. Návrh stavby je dílem významného moravského architekta Jaroslava Kováře staršího (1883–1961) z roku 1909. Dnes v sobě snoubí kouzlo secese s modernou, spojuje historickou autentičnost se současným obytným komfortem, přitom v bezprostředním sousedství slavné Květné zahrady zapsané na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Do zahrady můžete kdykoli nakouknout přes oplocení pozemku vily, dokonce je v plotě i ocelová část, skrze kterou vidíte do Květné zahrady přímo. Vila je vlastně němým svědkem jedné z nejplodnějších epoch české architektury, který odráží vlivy architektury vídeňské i americké.

Není se čemu divit, protože Jaroslav Kovář starší působil do svého návratu právě v roce 1909, kdy vilu navrhoval, v amerických městech Chicagu a New Yorku (1905 až 1908). V roce 1908 časopis Český svět dokonce informoval o jeho projektu mrakodrapu v New Yorku. Šlo o hotel s osmatřiceti podlažími.

V roce 1909 se po návratu z USA Jaroslav Kovář starší trvale usadil v Olomouci a začala jeho nejvýznamnější tvůrčí životní etapa. Nejznámějšími realizacemi autora jsou přestavba domu manželů Donathových v Olomouci (dnes Muzeum moderního umění), budova bývalé Moravskoslezské banky v Olomouci s unikátní kombinací pražského rondokubismu a moravských folklórních motivů a řada secesních průčelí v centru Olomouce.

Vila U Kovářů si dodnes zachovává svůj historický charakter a jedinečnou atmosféru. Interiér je noblesní, luxusní, vzdušný a světlý díky vysokým stropům a velkým oknům. Dispozice domu přirozeně odděluje společenskou a klidovou část, což odpovídá tradičnímu pojetí městských vil z počátku 20. století a dnes jde o standard u většiny novostaveb rodinných domů. Vila je tedy i dispozičně jak historická, tak současná.

Vila je po rekonstrukci, velmi dobře udržovaná a ve skvělé kondici. Fasáda si zachovává původní secesní detaily bez viditelných poruch, okna zůstala v autentickém špaletovém provedení a interiér nabízí plně funkční zázemí včetně kuchyně, koupelny i vytápění. Vila je tak vlastně ihned obyvatelná. Výjimečnost nemovitosti podtrhují dochované původní prvky i v interiéru, například dřevěné kazetové dveře, původní renovované parkety, štukové stropy a historická kachlová kamna. Tyto detaily vytvářejí autentickou atmosféru a dělají z vily bydlení s charakterem. Bez debat jde o výjimečný dům s řadou původních prvků a autentickou atmosférou, který zároveň nabízí současný obytný komfort. Takové spojení historické autenticity a moderního umění je dnes dosti vzácné.

Podle Encyklopedie Kroměříže použil architekt Jaroslav Kovář starší, který vilu U Kovářů navrhl pro svého příbuzného Hynka Kováře, podobné geometrizující dekorativní prvky, po kterých sáhl v případě návrhu vily pro jednoho místního soukromníka. Projekt vily schválil kroměřížský stavební znalec Felix Skibiňský a po vydání stavebního povolení dne 31. 3. 1909 se začalo stavět pod vedením stavbyvedoucího Pavla Veselého.

„Vilu U Kovářů je samostatně stojící jednopatrový dům se zvýšeným přízemím na zastavěné ploše 383 m². V architektonickém výrazu budovy se mísí vegetabilní secese s modernou, je umístěn v zahradě ohraničené plotem se zdobeným volutovým kováním. Stavba obdélného půdorysu s předstupujícím rizalitem v průčelí, který je ukončen trojúhelníkovým štítem s dřevěným florálně dekorovaným obložením, zastřešeným sedlovou střechou, je do půli obdélníkových oken v přízemí obehnána, podobně jako u předchozí fasády, široce ztvárněnou plastickou bosáží doplněnou wagnerovskými nýty. 

Barevně odlišená ostrá pole fasády, s pravidelně rozmístěnými dvojicemi tmavých obkladaček a „obručemi s pentlemi“ na nárožích, jen zvyšují geometrický dojem, jemuž ve vrcholu rizalitu vévodí Kovářem často používané okno ukončené obloukem. Zde je navíc umocněné dekorativní šerpou s nápisem „.L. P. U KOVÁŘŮ 1909“, kopírující jeho tvar. V bočních štítech domu jsou vyhloubena úzká sdružená okna. Hlavní vchod, jenž je umístěn v pravé části hlavního průčelí, kryje plechová vějířovitě rozevřená stříška, nad níž je umístěno menší okno.

Kovové šambrány horních částí oken či kovové konzoly vynášející polovalbovou střechu dotváří harmonický vzhled kroměřížské vily. V domě se nachází jediný byt, jenž pojímal čtyři obytné místnosti, kuchyni, pokojík pro služku a vedlejší místnosti jako spíž, koupelnu a toaletu. Ve sklepní části byla prádelna a dřevník. Číslo popisné bylo do roku 1942 112.“

Architekt Jaroslav Kovář starší byl tvůrce moravské moderny, významnou osobností české architektury první poloviny 20. století. Narodil se 1. března 1883 v Dukovanech a zemřel 24. května 1961 v Olomouci. Pocházel ze staré stavitelské rodiny, studoval na české průmyslové škole v Brně a na České technice v Praze u profesora Aloise Čenského. Zásadní vliv na jeho tvorbu měla studijní cesta do USA v letech 1905–1908, při které pracoval v architektonických kancelářích v New Yorku a Chicagu. Na tvorbě Jaroslava Kováře staršího se projevilo mnoho architektonických stylů začátku 20. století, od neobaroka přes secesi a kubismus až po monumentalismus. Většina staveb, které navrhl, se nachází v Olomouci, kde se po návratu z USA v roce 1909 trvale usadil a kde žil s manželkou a synem (budoucím architektem Jaroslavem Kovářem mladším). Začal pracovat ve společnosti Jana Hublíka a v roce 1915 zahájil činnost jako samostatný architekt. Jeho pozdně secesní návrhy fasád navazují na vídeňské projekty Otty Wagnera a chicagskou tvorbu Louise Sullivana.

Po smrti své první manželky v roce 1937 se Jaroslav Kovář starší oženil ještě dvakrát, naposledy v roce 1951. Pochován je na Ústředním hřbitově v Olomouci.

Navržené stavby:

• 1908–1909: účast na neobarokním projektu přestavby Arcibiskupské konzistoře, Biskupské náměstí, Olomouc
• 1909–1911: účast na neobarokním projektu Salesiana, Žerotínovo náměstí 2, Olomouc
• 1908: secesní projekt průčelí Domu L. a J. Beerových, Ostružnická 9, Olomouc
• 1908: secesní projekt vily U Kovářů, Havlíčkova 42 (nyní 44), Kroměříž
• 1909–1911: secesní projekt průčelí Nájemního domu E. a F. Smékalových, Riegrova 10, Olomouc
• 1910–1911: secesní projekt průčelí Hotelu Přerov, Pekařská 7, Olomouc – zbořeno v 80. letech 20. století, na místě hotelu dnes stojí obchodní dům Koruna
• 1915–1918: neoklasicistní a kubistická přestavba Domu manželů M. a A. Donathových (dnes Muzeum moderního umění), Denisova 47, Olomouc – neoklasický styl s kubistickými prvky, autorem rozsáhlé reliéfní sochařské výzdoby fasády je mnichovský sochař Moritz Lau
• Kubistický altán v obci Příkazy – autor návrhu altánu není znám, ale někteří památkáři se domnívají, že jím mohl být právě Jaroslav Kovář starší
• 1922–1923: rondokubistický a regionalistický návrh budovy bývalé Moravskoslezské banky, Denisova 10, Olomouc – kombinace pražského rondokubismu s moravskými folklórními motivy na freskách a sgrafitech od Jano Köhlera

Zdroj: Century 21, Wikipedia, Encyklopedie Kroměříže